Stojí odpoledne na deštivé silnici směrem k nějaké neznámé vesničce chlap jako hora, velký a mohutný, až by se jeden divil. Stopuje, stopuje - nic. Projede kolem něj asi 50 aut, ale žádné mu nezastaví. Všechny u něj přibrzďují a vzápětí ho velkým obloukem objedou a frčí dál. Zase nic, zase nic. Tak si chlap lehne do trávy. Najednou se zvedne a vidí malé červené autíčko, které ke své velikosti nejede moc rychle, což není překvapivé pro Fiat 500. Když autíčko zastavuje, sedí tam malinký stařičký dědeček a říká: "No tak pojďte, pojďte, nóó, nóóó, já Vás teda svezu." Chlap se do toho prťavého Fiátku nasoukal, děda nastartoval a jeli. Děda frčel jako na závodě. Chlap se ho ptá: "Dědo, ale proč tak spěcháte? Nemusíte jet přece tak rychle!" praví chlap. A děda na to: "No jó, ale když vy mi tou velkou nohou šlapete na plyn!"
A když se ho pak chlap ptá, kam se jede, dejme tomu do Uhříněvsi, tak děda mu říká: "Ale to jedete špatně, pane!" "Jakto?" ptá se chlap zděšeně, "tak proč jste mi zastavoval, dědo, když jedeme tak rychle a ještě k tomu špatným směrem?" A děda na to: "Já jsem ale u Vás nezastavil, mě zrovna u vás chcíplo auto!"
